Výchova štěněte

Na této stránce se zabýváme výchovou štěněte, první věc, o kterou by se měl majitel štěněte starat. Okopíroval jsem to z knížky Výchova štěněte, kterou napsal Marcel Nijland. Pár obrázků, že opravdu nekecám:

Výchova štěněte je srozumitelná a praktická příručka, která vám poradí jak na to, aby z vašeho štěněte vyrostl příjemný společník pro volný čas.Odpovídá na nejčastější otázky týkající se výchovy štěněte doma, např. jak je naučit čistotnosti, dále se zabývá socializačními fázemi, tedy obeznamování štěněte s okolním světem, a v neposlední řadě výcvikem poslušnosti venku,. Kdo se chce v tomto směru rychle dopracovat výsledků, měl by si tyto články přečíst. Je orientovaná na praktická cvičení, jejichž provádění  nevyžaduje žádné zvláštní podmínky. Nácvik chůze u nohy, přiběhnutí na povel a jiná vcičení jsou podrobně popsána. Zvládnutí těchto prvků výchovy  je základní podmínkou toho, aby ze štěněte mohl vyrůst váš příjemný a milý společník. Marcel Nijland je autorem řady článků v různých kynologických časopisech. V kynologii aktivně působí od roku 1975 a získané zkušenosti uplatňuje v odborných publikacích zaměřených na začínající i pokročilé milovníky psů. Vedle publikační činnosti organizuje též výcvik psů pro kynologické sporty.

Výchova štěněte v prvním roce jeho života od vás bude vyžadovat velkou trpělivost. Množství úkonů a povelů, které si má štěně osvojit,  aby z něj vyrostl příjemný domácí společník a pes akceptovatelný pro okolí, však není tak rozsáhlé. Je třeba, aby aby váš pes splňoval jen několik základních očekávání: Měl by reagovat umírněně na své okolí, měl by v lidech vzbuzovat důvěru a neměl by být zdrojem potíží. Proto je nutné jej již od útlého mládí seznamovat s okolním světem.Zatímco neposlušný pes se obtížně zvládá, pes, jenž netáhne na vodítku a přiběhne na zavolání, se dá úspěšně dál cvičit, pokud tedy tyto dva úkony ovládá skutečně dobře. Psa lze naučit rozmanitým dovednostem, které jsou žádoucí především pro jeho majitele. Musí pes umět bezchybně aportovat? Musí pes bez vodítka čekat před obchodem? Nebo stačí, když bude přivázaný, ale bude na vás čekat klidně a trpělivě? 

Tato příručka je určena těm z vás, kteří nehodláte udělat ze svého psa šampiona v poslušnosti, nechcete však při jeho výchově zanedbat to podstatné. Kniha současně poskytuje solidní základ k případnému pokročilejšímu výcviku. Pamatujte, že každý začátek je těžký, nemusíme jej však dělat těžším, než skutečně je.

Kapitola 1 - Základní vybavení

Obojek

 Nabídka obojků v obchodech s chovatelskými potřebami je široká - od jemných šátečků až po robustní obojky z kovových článků. Dodnes se jeví staré známé kožené obojky, příhodné jsou i kvalitní nylonové obojky.Obojek musí štěněti v prvé řadě dobře padnout. Špatně padnoucí obojek nebo příliš volný řetízkový obojek , což je ještě horší, znesnadňuje výchovu a později je zdrojem zbytečných problémů. 

Stahovací obojek

Stahovací obojky nejsou u štěňat v žádném případě vhodné, a vezmete-li výchovu od počátku správně do ruky, nejsou ani nutné. Často slýchaný názor, že chování psa lze s pomocí těchto obojků "lépe korigovat", je již dávno překonán. Moderní výchovné metody znají lepší postupy, jak přimět psa k poslušnosti. Při dlouhodobém používání stahovacího obojku, může totiž psovi ztvrdnout krk. Je sice pravda, že v přírodě se ve smečce psi trestají kousnutím do krku, ale váš byt není příroda a vy nejste pes. Klidným přístupem bez zbytečného komandování a těžkých trestů se vám spíše dokáže získat důvěru štěněte a následně i poslušnost. Tento způsob výchovy od vás bude vyžadovat více trpělivosti a času. 

Vodítko

Ke každodenním procházkám si obstarejte nylonové nebo kožené vodítko o délce 1,2-1,5m. Pro malá štěňata může být kožené vodítko příliš těžké, v tom případě dočasně používejte lehčí řemínek. K osvojování různých povelů jako jsou "Ke mně!" a "Zůstaň!", je též vhodná dlouhá šňůra, která se nezařezává.

Psí hračky

 Pro zdravý rozvoj psí "osobnosti" musí mít štěně možnost si hrát. Proto dbejte na to, aby mělo vaše štěně dostatek hraček, na nichž se vydovádí a při hře s nimi dá volný průchod své energii. Pokud mu hračky neposkytnete, buďto si najde své vlastní, které vám nemusí být vždy pochuti, anebo si vypěstuje zlozvyky: Honí se za stíny nebo za svým vlastním ocáskem. Jako hračky mohou posloužit nejrůznějsí předměty, nejsou-li pro štěně nebezpečné. Počítejte však s tím, že pokud jednou svému štěněti dovolíte, aby si s nějakým předmětem hrálo, považuje jej od té chvíle jako hračku. Proto používejte jen ty předměty, které psy snadno rozpoznají. Tento požadavek splňuje mnoho hraček určených přímo pro psy, jež dostanete v obchodě s chovatelskými potřebami.  

Vhodnými hračkami jsou různá pískací zvířátka, balónky a lana na hraní, neboť jsou dobře rozpoznatelné, a tudíž nezaměnitelné s jinými předměty v domácnosti. Mnohdy si štěně oblíbí obyčejný starý hadr, protože jej může "tak hezky ucloumat k smrti". Pokud si v tomto směru oblíbí vaše staré pantofle, není to nejvhodnější volba. Štěně se pak může pustit i do vašich nových bot, neboť mu tvarem a pachem připadají známé, takže jej zahrne do svého arzenálu hraček. Dřevěné hračky a klacíky jsou nebezpečné úlomkům a odštěpkům, totéž platí i pro malé kosti.

Pelíšek nebo pokojový kotec

Pelíšek nebo pokojový kotec dobře poslouží, musíte-li nechtat štěně chvíli o samotě - ať už potřebujete odejít z domu, nebo jen chcete štěněti dopřát odpočinek.  Jestliže pejska klidným způsobem přijměte chodit do pelíšku či do kotce, bude toto místo považovat za své bezpečné útočiště, nikoliv za vězení, do něhož je zavírán proti své vůli. Jak štěně naučit na pokojový kotec či na pelíšek, je popsáno dále.

Nedávejte štěněti malé kosti

Malé kosti jsou pro štěňata nebezpečné! Raději svému čtyřnohému kamarádovi kupte v obchodě s chovatelskými potřebami speciální kuřecí stehenní kost, která je velmi tvrdá a jejíž uzení chuť bude pro pejska velmi lákavá.

Hryzání

Hryzání a ohlodávání je pro štěně velmi důležité především v období výměny chrupu mezi čtvrtým a pátým měsícem života. Tehdy u něj tato potřeba sílí a má sklon zkoušet si zuby i na vašich věcech.

Kapitola 2 - Chování štěněte

Vývoj štěněte

I když vám připadá zcela přirozené, že se na vás štěně upne, ve zkutečnosti předcházá tomuto vztahu vývoj, v němž se leccos může zvrhnout. Psi se totiž neupínají na lidi či psy jen tak. Mladá štěňata se musí nejprve naučit, kdo k jejich druhu patří a kdo nikoli. štěňata se rodí slepá a hluchá, reagují však na teplo a pachy, a proto dokáží najít bradavku své matky.

 

První socializační fáze

Ve čtvrtém týdnu života dochází u štěněte k rychlému vývoji. Začíná lépe běhat a stává se z něj skutečný pejsek. Zjišťuje, že patří ke stejnému rodu jako jeho matka, bratři i sestry. Přiřadí k nim i majitele, který se mu věnuje. Také ostatní zvířata, s nimiž přichází denně do styku, si vtiskne do paměti jako členy rodiny. Proces vtiskování je pro budoucí chování velmi důležitý. Pokud je kolem něj málo psů a lidí, nezařadí je ke svému druhu a bude se chovat bázlivě.

To se stalo našemu psovi Benovi, protože jsme si ho koupili od špatného chovatele. Byl odmalička zavřen v krabici, tak kňučel a i dnes štěká na lidi, které už zná. Tento projev se nazývá "syndrom boudy", a je vývojovou poruchou u psů, kteří trávili svůj útlý věk v boudě nebo jiném zavřeném prostoru odděleny od lidí a od jiných psů. Tito jedinci jsou krajně bázliví a plaší, neboť se nikdy nenaučili jak reagovat na lidi, a pro funkci domácího psa jsou velmi nevhodní. Ale náš Ben už se nás méně bojí a poznává i jiné psy.

Pečlivě vybírejte chovatele!

¨Nekupujte štěně u velkochovatelů! Tito obchodníci chovají psy ve velkém a nemají čas se štěňátkům věnovat indviduálně. Štěňata neprojdou kvalitní fází paměťového vtiskování, a proto se často chovají bojácně a jsou těžko vychovatelná. Nepříjemné je, že narušená povaha psa se ukáže až později, a to v období od 10. do 12. týdne života. Této zkušenosti obchodníci se psy rádi využívají: Nepřiznají vlastní prohřešky a svádějí vinu na vás!

Druhá socializační fáze

Na první socializační fázi navazuje fáze druhá, v níž se štěně stále více seznamuje s okolním světem. Vše, s cím se štěně seznámí pozitivním způsobem, se naučí chápat jako běžnou součást světa. Naopak negativní zkušenosti vedou k opačnému účinku, a štěně se jim snaží v budoucnu vyhnout. Tento proces probíhá rychle a návyky, jež si štěně v tomto procesu osvojí, se později těžko mění. Proto věnujte v tomto období štěněti hodně času a seznamujte jej s běžnými situacemi v životě. Druhá socializační fáze trvá u štěněte přibližně od 8. do 12. týdne života.

Seznamování se světem - socializační proces

Jakmile máte štěně doma, berete jej denně na místa, kde si může zvyknout na dopravní ruch, mosty, ale i na nákupní vozíky, běhající děti atd. . Štěně musí mít možnost klidným způsobem poznat vše, na co narazí jak očima a čumákem, tak ušima a tlamou. Vnějších podnětů je velké množství, a není na škodu si udělat seznam, s čím vším by se mělo štěně seznámit. Nezapomeňte v tomto seznamu na děti, nebo na rekreační běžce, ale taky na lidi s hůlkou, berlemi, ale ani na děti. Často se stává, že psi začnou štěkat na osobu, která v jejich očích "divně jde", což pak není pro nikoho příjemné. Na seznam podnětů patří tedy dopravní ruch, ostré zvuky jako např. zvonění tramvaje, hučení vlaku, ale také psi různých ras, dobytek a domácí zvířata. K některým objektům se vraťte později, především má-li štěně problémy s jeho akceptování. Pokud něco nahání štěněti strach, nezačněte je utěšovat, nýbrž ignorujte předmět jako obav.